Turnaj mistrů už je v plném proudu a my se zamýšlíme kdo zamýšlíme, kdo má největší šance na celkové vítězství. Zde je náš pohled s detailem na největší favority.
8. místo – Dominic Thiem
Mladý rakušan se stále probíjí světovým žebříčkem, jeho sezóny však napříč tomu vypadají víceméně podobně. Dobrý úvod, skvělá antuková pasáž a následně pád v průběhu letních měsíců. Dominic už pár let připomíná, že tvrdě pracuje na zlepšení své útočné hry. Potom ale přijdou první travnaté turnaje a žádná změna se nekoná. To samé platí taktéž v halovém prostředí. Thiemovy přeliftované forhandy zdaleka neskáčou tak vysoko. Nedokáže s nimi soupeře vyhnat z kurtu a jiný způsob úderu mu nevoní. Ještě větší problém má s postavením na dvorci. Nejlépe se cítí 2 metry za základní čarou, odkud ale soupeřům v Londýně mnoho vrásek nenadělá. Je vidět, jak se musí nutit nakročit k síti, což je první krok k úspěchu. Po první či druhém úderu však opět automaticky couvá a dostává se pod tlak.
Jeho problémy jasně deklarují jeho čísla. Venku vyhrál v kariéře 64% zápasů, v hale potom jen necelou polovinu. Opřít se bohužel nemůže ani o aktuální formu. Z posledních 7 zápasů uspěl jen ve dvou a to po boji s jasnými outsidery. Tentokrát jej čeká světo vá špička. Některého z členů top 10 dokázal v roce 2017 zdolat jen 3x a není žádným překvapením, že vždy na antuce.
Na Turnaji mistrů by musel radikálně změnit svůj přirozený styl ze dne na den otočit formu a vzájemnou bilnca s ostatními členy skupiny. Za celý rok získal jen jeden titul a od French Open nepostoupil ani do jednoho semifinále. Titul z Londýna je tedy velmi nepravděpodobný.
Bilance 2017
Tituly: 1
Výhry – prohry: 48-25
V hale (za kariéru): 4-4 (24-24)
Top 10: 3-5
Proti skupině: 7-12
7. místo – David Goffin
David neměří 2 metry, nedisponuje drtivým servisem, nebo finálním úderem. Málokdy se objevuje na seznamu favoritů a na turnajích není obletován médii. Mimo světla reflektorů se však vypracoval na jednoho z nejstabilnějších hráčů na ATP tour. Jen v této sezóně si zahrál 4 finále, pokořil top 10 a poprvé si zabezpěčil přímou účast na tomto šampionátu.
Také už dávno není jen antukář. Posledních 5 utkání o titul odehrál na tvrdém povrchu a na rozdíl od množství londýnských kolegů mu hala v celku sedí. V kariéře na ní máž téměř 65% úspěšnost a tento rok strávil pod střechou nejvíc času ze všech. To může v klíčových momentech sehrát důležitou roli.
Asi málokdo se z losu těšil více než David Goffin. Vyhnul se Federerovi, který mu před pář týdny srazil seběvědomí na polovinu a k tomu dostal Dominica Thiema. Rakušan s Goffinem pravidelně prohrává i v top formě na antuce. Současné rozpoložení a povrch to Davidovi budou pravděpodobně jeěště ulehčovat. Bez dlouhodobé pomoci servisu a nejlepší možné formy je nejspíš jen otázka času, kdy ho zastaví některý z rozběhnutých bombardérů.
Bilance 2017
Tituly: 2
Výhry – prohry: 54-22
V hale (za kariéru): 17-6 (56-29) – 66 %, venku 59 %
Top 10: 4-4
6. místo – Alexander Zverev
Federer s Nadalem odehráli vlastní sezónu, ale králem mezi mladými hráči byl jasně Saša Zverev. Získal 5 titulů, z toho dva na úrovni Másters 1000 a vypracoval se na světovou trojku. A tohle všechno prosím ve svých 20ti letech! Úspěch však znamená zvýšený tlak a hlavně zátěž, která se začíná projevovat. Nejde ani tak o zdraví. Nejvíc je to ale cítit na jeho chuti do tenisu a především formě. Když v první části sezóny ničil jednu hvězdu za druhou, tak v posledním čtvrtroce měl problém vyhrát dva zápasy za sebou.
Na rozdíl od většiny svých vrstevníků Saša dokáže bez problémů změnit povrch, ale o jeho stylu to už neplatí. Když nefunguje první agresivní plán, nemá se kam obrátit. Nepomohl mu ani přechod do haly, která mu velmi sedí. I on má tendenci couvat za čáru, podobně jako Thiem. Na antuce díky tomu sice získává víc času, ale v O2 Aréně tímto nechá soupeře jen přebrat iniciativu. Proti rozběhnutým top hráčům světa se mu odtud bude dostávat velmi těžko.
Obzvášť pri pohledu na jeho základní skupinu – Sock, Čilič a Federer jsou to nejagresivnější co Turnaj mistrů nabízí a všichni si sebou přináší vybornou formu. Zverev tak musí zapomenout na krizi a vrátit hlavu z oblak na původní místo. V opačném případě dopadně podobně, jako na všech grandslamech, kterých se zatím zúčastnil.
Bilance 2017
Tituly: 5
Výhry – prohry: 54-20
V hale (za kariéru): 7-5 (21-17) – 55 %, venku 65 %
Top 10: 6-5
5. místo – Rafa Nadal
Takto špatná prognóza bude pro většinu pravděpodobně překvapením, ale my k tomuto postoji máme pádné argumenty. Nadal má za sebou famózní sezónu, o tom není žádných pochyb. Poslední týdny však, podobně jako u Thiema, přichází známý trend. Jednak herní, tak zdravotní. Rafa narozdíl od Federea nepošetřil síly. Hrál množství turnajů na všech površích a zaslouženě si vybojoval pozici světové jedničky. Ale za toto všechno zaplatil svoji daň. Přetažené koleno se mu už několikrát ozval. Nejdříve v Šanghaji zhoršeným pohybem a v Paříži už Nadala ani nepustilo na kurt. Těžko si představit, že Rafa zvládne 5 zápasů, proti nejlepším hráčům na světě po týdenní přestávce, když předtím 2 týdny nepomohly.
K tomu navíc přichází stejný problém jako u Thiema – a to je hala. Dlouhý sezna úspěchů jednoho z nejlepších hráčů historie je sice úchvatný, ale kolik z nich zaznamenal na tvrdém povrchu? Pokud mluvíme o titulech, je to přesně jeden! Před 12 lety v Madridě. To je ze všech 75 trofejí zanedbatelné číslo.
Bilance 2017
Tituly: 6
Výhry – prohry: 67-10
V hale (za kariéru): 2-0 (77-35)
Top 10: 12-5
Proti skupine: 17-3
4. místo – Marin Čilič
Není mnoho tenistů, kteří dokážou soupeře vygumovat takovým stylem jako Marin Čilič. Po herní stránce má úplně všechno. Vražedný servis, dominantní základní údery, na svoji výšku výborný pohyb a schopnost přejít z obrany do útoku. Když se tento koktejl správně namíchá, druhá strana kurtu je většinou v potížích. Dokonalým příkladem bylo US Open 2014 a demolice celého zástupu hvěz v čele s Rogerem Federerem.
Podobných momentů je však v Marinově kariéře přemálo. Ještě důležitější jako všechny herní složky je totiž hlava a právě ta obvykle nechá Chorvata na holičkách. Na jeden hvězdný moment připadá celý zástup těch děsivých. Z těch čerstvých připomeňme například pařížské závěry setů s Bennetauem, nebo výbuch v Tokiu s Manarinem. A jako největší strašáky finálové kolapsy na Wimbledonu v loni v Davis Cupu. Nezvládání kritických mementů připravilo Čiliče o vícero cenných titulů.
Bilance 2017
Tituly: 1
Výhry – prohry: 44-19
V hale (za kariéru): 7-4 (109-51)
Top 10: 2-4
3. místo – Jack Sock
Ještě před pár dny byl Jack Sock na 22. místě světa s dovolenou za dveřmi a teď patří mezi partu adeptů na Londýnský titul. I to je důka jedinečnosti této sezóny. Bez stálic v podobě Djokoviče, Murryho či Wawrinky a spol. je cesta otevřená defacto pro každého. Sock je však, na rozdíl od množství větších favoritů, nevyužil.
V Londýně vlastně nemá co ztratit. Nikdo od něho nic neočekává a to je spolu s pařížským titulem v kapse a dobrou formou velmi nebezpečná kombinace. Pod střechou je rozběhnutý a svojemu forhandového topspinu ví v tomto prostředí přizpůsobit i postavení na kurtě. Na Socka se nedívá tak hezky jako na Federera nebo Dimitrova. Má však jeden z nejlepších druhých servisů na tour a velké deblové zkušenosti. K tomu he třeba připočíst jako bonus jeho typickou americkou náturu. Nebojí se výzev a největší stadióny či jména na druhé straně kurtu z něj dostávají to nejlepší.
Bilance 2017
Tituly: 2
Výhry – prohry: 36-19
V hale (za kariéru): 9-2 (32-16) – 67 %, venku 58 %
Top 10: 2-4
2. místo – Grigor Dimitrov
„Nový Federer“ nebo král budoucí generace. Podobné jména dostal Grigor ještě dřív než vstoupil na tour. Taková očekávání sa napínají velmi těžko (stačí se podívat na Richarda Gasqueta) a Dimitrov byl dalším jasným důkazem. Rok co rok ho odborníci na začátku sezóny připomínali jako možného vyzyvatele staré gardy a na jejím konci namísto titulů počítali jen jeho příspěvky v hitparádě nejpěknějších úderů. A tak se postupně z myslí veřejnosti vytratil.
To, co vypadalo jako konec nadějí však naopak zafungovalo jako živá voda. Tlak odešel a Bulhar konečně začíná ukazovat, čeho je schopný. Najednou to není jeden fiftýn, gem či set, ale celé turnaje během kterých hraje na úrovni svého potenciálu. Dospělejší hlava a lepší taktika přinesly první titul po třech letech. A hned zaním i další dva včetně toho nejcennějšího v Cincinnatti.
Bilance 2017
Tituly: 3
Výhry – prohry: 44-19
V hale (za kariéru): 10-3 (54-32)
Top 10: 3-5
1. místo – Roger Federer
Na nejvyšším stupínku může být jen jeden hráč, bez ohledu na to, jaké číslo svítí při jeho jménu na žebříčku. Roger Federer měl tento rok jiné priority. Na úvod pokus o comback, potom zdraví a až poté wimbledonský titul. Postupné cíle v kombinaci s oddychem zafungovaly dokonale. Myšlenkou na post tenisového krále se nechal zlákat přesně jednou a právě ta jej o nějk nakonec připravila. Přidaný Montreal se namísto extra bodů postaral o zranění, neúčast v Cincinnatti a nakonec i jediné důležité prohry tohoto roku.
Nic to však nemění na tom, že Roger má za sebou jednu z nejlepších sezón kariéry. Možná dokonce i v historii tenisu. V 36 letech získal z 9 velkých turnajů, které odehrál, 7 titulů. Z 12 zápasů proti členům elitní desítky prohrál jen jeden se zraněnými zády a pěti vítězstvími za sebou otočil naruby i rivalitu s Nadalem.
Pokud připočítáme Laver cup, do Londýna si veze 12ti zápasovou vítěznou šnůru. Navíc do prostředí, které ovládá lépe než kdokoliv jiný na tour. Je jedno, koho má ve skupině. I to, jaká jakou mají rivalové formu. Švýcar má na turnaji jen jediného soupeře a tím není nikdo jiný, než Roger Federer!
Bilance 2017
Tituly: 7
Výhry – prohry: 49-4
V hale (za kariéru): 5-0 (269 – 64) – 81 %
Top 10: 11-1
